Jaroslava dospěla k tomu, že borrelióza bude její život pravděpodobně ovlivňovat nadále, a přizpůsobila tomu životní styl.
Jaroslava
- Věk v době rozhovoru: 62 let
- Věk v době diagnostikování: 57 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková
Textová verze
P: No, víte co, pro mě byl hrozný šok – protože jsem si myslela, že už trošku s tou borreliózou jsem zatočila, že to tělo si s tím dokáže poradit. A vlastně jsem se ocitla zase znova na té startovní čáře s tím. Tak jsem si říkala, že tady na těch stránkách, jak sem vám říkala, na tom Facebooku, tam jsou pacienti, kteří prodělali třeba tři cykly tady toho nitrožilního podávání a taky bez nějakého výsledku. Musím říct, že jsem taková teď hodnější na sebe, že víc odpočívám, že jsem se zkrátka smířila s tím asi, že mám borreliózu. Jsou období, kdy je to horší, chci doufat, že budou období, kdy to bude lepší. A že zkrátka víc odpočívám. Vím, že je spoustu věcí, které už asi dělat nikdy nebudu, a že nepodávám žádné velké výkony, jako sportovní nebo v práci. Protože říkám, já jsem dost aktivní člověk. Takže vždycky jsem si myslela, ať už se to týká úklidu, vnuček, všeho, že všechno zvládnu a všechno to tak… Teď jsem se smířila s tím, že to tak není, a trošku víc poslouchám to tělo.
T: A ty bolesti teda, listopadové, prosincové, tak potom postupně maličko slábly?
P: No…
T: Ano? V jakém tak horizontu to odeznělo?
P: Až teď někdy, vlastně koncem května, trvalo to strašně… Víte co, ono se to trošku stupňuje a trošku déle to trvá. Takže jsem se úplně bála. Proto jsem třeba… Moje druhá snacha je rodem z jihu Evropy. A oni byli na jihu Evropy a mi volali, že mi koupí letenku, ať tam přjiedu, protože mají dvě děti. A tak jsem si taky říkala, že bych mohla pohlídat a to… Tak jsem si řekla, že tam pojedu a že tam budu s těmi dětmi a budu si s nimi hrát. Budu třeba sedět nebo se nebudu moc hýbat nebo nějak v rámci možností. A přeci jenom, jak je to teplo, jak máte i to klima, jiná strava, větší klid, tak to hrozně působí. A teď vlastně jsem byla tam na jihu Evropy s těmi mými kamarádkami a tam jsou ty radioaktivní termály. Které teda na ty klouby, musím říct, že hrozně pomáhají, takže teď se ten stav relativně trochu zlepšil. Tak doufám, že to bude pokračovat, že se to bude zlepšovat.
Další zkušenosti:
Aleš se borreliózou nakazil dvakrát. V obou případech došlo k diagnóze a nasazení léčby v řádu týdnů.
Vojtěchovy bolesti kloubů doktoři nějakou dobu přisuzovali dialýze, na kterou docházel.
Pavel onemocněl borreliózou během posledních let několikrát. Poprvé došlo k diagnóze a léčbě velmi rychle, v dalších případech už to tak jednoznačné nebylo.
Ilona si vybavovala, že ji něco kouslo. Flek, který se objevil až po několika týdnech, byl ale na úplně jiném místě.
Od prvních příznaků po nasazení antibiotik na borreliózu uběhlo u Marcely půl roku.
Velký strach Libuše, že trpí roztroušenou sklerózou, nakonec po dvou letech obíhání doktorů vyvrátila lumbální punkce.
Antibiotika, která doktorka předepsala Peterovi na základě erythému, začala působit za pár dní.
Tiep
se s borreliózou léčil dvakrát a pokaždé ho ještě měsíce po vyléčení trápily doznívající zdravotní potíže.
Efekt antibiotik začal Vojtěch pociťovat až zhruba po měsíci. Část příznaků ale přetrvala.
Anna
absolvovala standardní antibiotickou léčbu, která jí ovšem nepomohla. Rozhodla se proto pro soukromou léčbu kombinací antibiotik.
Jarda se po měsících velmi nepříjemných zdravotních potíží rozhodl využít soukromou léčbu postavenou na dlouhodobém užívání kombinace antibiotik, která podle něho zabrala.
Mária
dlouhé roky hledala řešení zdravotních problémů, zejména mozkové mlhy. Našla jej ve spojení kombinované antibiotické léčby a ketogenní diety.
Robert v léčbě borreliózy vyzkoušel spoustu přístupů – od standardních antibiotik přes různé alternativní směry. Sám nevěděl, co nakonec přineslo efekt.
Libuši
sice pomohla šestitýdenní léčba antibiotiky, po čase se ale příznaky cyklicky vracely. Po několika letech, kdy s problémy bojovala pomocí bylin, se proto rozhodla opět pro antibiotickou léčbu.
Michaela
se během dlouhodobé léčby kombinací antibiotik potýkala s návraty některých příznaků, které přisuzovala chronické borrelióze.
Jiřině po několika antibiotických kúrách infektolog na rovinu řekl, že možnosti standardní medicíny jsou v jejím případě vyčerpány, a doporučil jí čínskou medicínu.
Peter
se z borreliózy uzdravil hladce. Hodlal se ale pro jistotu nechat otestovat.
Dlouhodobá léčba kombinací antibiotik pod vedením soukromého lékaře podle Jardy zabírala, pomohla mu od nejvážnějších příznaků.
Dagmar, kterou trápily dlouhodobé bolesti hlavy, měla v době rozhovoru antibiotickou kúru čerstvě za sebou. Chystala se k praktickému lékaři k naplánování dalšího postupu.
Jana v době rozhovoru podstupovala dlouhodobou léčbu kombinací antibiotik. Některé její potíže stále přetrvávaly, chtěla tedy v léčbě ještě pokračovat v naději, že se její stav zlepší. Po antibiotikách plánovala vyzkoušet byliny.
