Dle slov Kláry se s dětmi s ADHD muselo vždy dopředu plánovat a nebylo možné se impulzivně rozhodnout pro nějakou aktivitu.
T: Nejdřív jsme si museli všichni zvyknout na to, že nám bude lépe, když budeme mít pevně stanovený režim. Protože jakákoliv výjimka, už od dětství ho prostě vykolejila. Takže třeba nevím příklad na večerníček, už seděl v pyžamu a okoupaný. Takže jsme to tak měli skoro pořád, jo? Nebyly téměř žádné výjimky, museli jsme si zvyknout na to, že se nemůžeme moc impulzivně rozhodnout, teď jedeme tam a uděláme to. Museli jsme plánovat jako rodina a říct mu to dopředu, počítej s tím, že za 2 dny bude to a to, jo? Nebo tak. Takže to nás dost tak omezilo, protože dokud byl do těch jeho asi 10 ti let jsme opravdu všechno jeli podle předem stanoveného harmonogramu, času a všeho.
Petra hovořila o tom, že s partnerem nastavili synovi s ADHD mantinely, a díky tomu diagnóza neovlivnila jejich rodinný život.
Dle slov Kláry se s dětmi s ADHD muselo vždy dopředu plánovat a nebylo možné se impulzivně rozhodnout pro nějakou aktivitu.
Julie si uvědomovala, že její syn s ADHD vyžadoval mnoho pozornosti, a proto se to snažila dceři vynahradit.