Julie si uvědomovala, že její syn s ADHD vyžadoval mnoho pozornosti, a proto se to snažila dceři vynahradit.
T: Bohužel se to tak trochu projevilo na dceři, protože ona jakoby vnímá tu separaci. Vnímá, že ten (jméno syna) je jinej, a že jemu víc věcí prominu, nebo s ním, protože ona je normální, takže já prostě s ní můžu mluvit normálně, jí to řeknu prostě jednou a když neposlechne, tak jako když zvýším ten hlas, tak je to ta jednodušší verze a ona prostě poslechne a udělá to, co je potřeba. Zatímco s (jméno syna) takhle prostě nemůžu, tak i když si to teď prostě strašně snažím srovnat a je to tak s něma s oběma, tak prostě není na to časová kapacita na obě ty děti takhle, když vím, že ona funguje jinak. Takže i když prostě na tom pracuju, tak ona tímhle je teďka trošku tak poznamenaná. Ale jako pracujeme na tom, taky jsme byly u paní psycholožky a snažíme se. Prostě děláme si holčičí dny a snažíme se to prostě, snažím se jí dávat najevo, že ona je pro mě taky strašně důležitá.
Petra hovořila o tom, že s partnerem nastavili synovi s ADHD mantinely, a díky tomu diagnóza neovlivnila jejich rodinný život.
Dle slov Kláry se s dětmi s ADHD muselo vždy dopředu plánovat a nebylo možné se impulzivně rozhodnout pro nějakou aktivitu.
Julie si uvědomovala, že její syn s ADHD vyžadoval mnoho pozornosti, a proto se to snažila dceři vynahradit.