Zpět na ADHD a rodinný životna téma

Julie se kvůli svým dětem naučila komunikovat o pocitech.


Julie

  • Věk v době rozhovoru: 37 let

Textová verze


T: Říkám jí často, že ju mám ráda. Mluvíme o pocitech, o tom, jak se cítíme. To samozřejmě i se synem, který tohlecto. Já jsem vlastně z generace, nebo nevím, možná je to jenom výmluva, jo, ale prostě já mám dojem, že za nás se to nedělalo. Že jsme neříkali, kdy jsme šťastní a kdy jsme nešťastní, že jsme prostě tak jako byli a nikoho jako kdyby nezajímalo, co ten jiný cítí. To jsem se taky musela strašně jako kdyby naučit a pracovat na sobě v tom, říct: „Teď je mi s vámi dobře, teď se cítím dobře, teď mám radost, teď se mně líbí to, co děláme, teď se mně líbí, že jsme spolu“ a tak. Tak to je další taková věc, co si myslím, že mě ty holky v tom centru naučily, protože ony to taky hodně jakoby říkají. „Teď se zlobím. Teď mně vadí, že děláš to, to to.“, jo. Jo a taky ne říct: „Teď se zlobím.“, nebo „Ty seš šikulka.“, nebo „Ty seš hrozný.“, ale prostě říct: „(jméno syna), nelíbí se mi, že teďka do toho praštil.“, nebo něco.

Další zkušenosti:

Petra hovořila o tom, že s partnerem nastavili synovi s ADHD mantinely, a díky tomu diagnóza neovlivnila jejich rodinný život.

Dle slov Kláry se s dětmi s ADHD muselo vždy dopředu plánovat a nebylo možné se impulzivně rozhodnout pro nějakou aktivitu.

Ivana si do práce chodila odpočinout od plného domácího nasazení, které nazvala „bojem o přežití“.

Michaela vzpomínala na vyčerpávající noci, když byli jejich synové s ADHD miminka.

Julie si uvědomovala, že její syn s ADHD vyžadoval mnoho pozornosti, a proto se to snažila dceři vynahradit.

DleHany se kvůli neporozumění staršími sourozenci stalo pro syna s ADHD domácí prostředí jako nepřátelské území.

Ivana popisovala komplikovaný vztah mezi jejími syny.

Dcera Evy nezvládala situace, kdy se se sourozenci měla dělit a postrádala klid a prostor.

Diana asi myslela, že její tchýně přijala diagnózu ADHD jejího vnuka díky společnému soužití.

Pavla se bála účastnit společenských akcí kvůli nepředvídatelnému chování jejího syna s ADHD.

Michaela popisovala, jak projevy hyperaktivity narušovaly klidné prožití vánočních svátků.

Julie se kvůli svým dětem naučila komunikovat o pocitech.

Ivana sdílela zkušenosti s popisným typem komunikace.