Zpět na Projevy ADHDna téma

Hanka B. popisovala zmírnění projevů hyperaktivity jejího syna s ADHD.


Hanka B.

  • Věk v době rozhovoru:  50 let

Textová verze


P: Jak jsem říkala, teďka, když nemá ve škole něco… Nebo neřekla bych, že to je vysloveně to ADHD, nebo myslím si, že už tady toto, to postižení je trošku posunuto, nebo jak to říct, potlačeno. Jo? Jeho myšlením a jeho chováním k ostatním. Že už to není takové, takový převažující faktor, jeho jednání.

T: Co se třeba, co bylo, jaké konkrétní rysy u něho, podle vás, byly utlačeny nebo se zmírnily? 

P: Taková jeho netrpělivost. Už když byl vlastně malý, mluvil, nebo mluvil s někým, nenechal ho domluvit, skákal často do řeči. Pořád chtěl mluvit sám, pořád se ukazoval, nevydržel sedět na jednom místě, i třeba pak když jsme se učili do školy spolu na tom prvním stupni, tak jsem ho nechala, ať si tam třeba pochoduje při tom, nenutila jsem ho, aby seděl.

Další zkušenosti:

Ani s nástupem do školy nebyly na dceři Evy možné zpozorovat náznaky projevů ADHD.

Přestože si o sobě Hana myslela, že je zkušená matka a už ji nemohlo nic zaskočit, byla pro ni výchova třetího dítěte náročná.

Hanka B. popisovala zmírnění projevů hyperaktivity jejího syna s ADHD.

Dcera Evy často nad něčím přemýšlela a měla potřebu své myšlenky sdílet.

Alena s Michalem měli zkušenost s učitelkou, která se bála brát jejich syna kvůli jeho nevyzpytatelnému chování na mimoškolní výlety.

Lenka popisovala neschopnost jejího syna s ADHD se dlouhodobě soustředit.

Syn Julie působil, že při vyučování nedával pozor, ale byl vždy v obraze.

Syn Dáši byl agresivní k Dáše i sestře.

Ivaně pří výchově syna s ADHD pomáhaly přesýpací hodiny, které určovaly, kdy muselo k určité dané aktivitě nejpozději dojít.

Důvodem k agresivnímu chování mohlo být dle Karly M. nepřijetí ostatními dětmi.

Přestože nebyla Klára ráda za konflikt svého dítěte s jiným chlapcem, pochválila svého syna za to, že nevybil svou zlost na chlapci, ale na věci.

Pro Hanku B. znamenaly agresivní projevy jejího syna občas zašít tričko jeho kamarádovi ze školy.

Ivana vnímala, že pokud jejího syna něco opravdu bavilo, mohl to dělat kdykoliv – v kteroukoliv noční hodinu.

Dcera Evy se dokázala vcítit do jiných lidí a v této oblasti byla velmi vnímavá.

Syn Michaely neměl s komunikací problém a bez problému se na cokoliv zeptal.

Petra popisovala, že si její syn hrál dříve raději sám.

Pavla vnímala důležitost pravidelných rituálů.

Syn Jany špatně reagoval na změny v domácím prostředí.