Základem úspěšné léčby lymeské borreliózy jsou vždy (co nejdříve po nákaze podaná) antibiotika užívaná v dostatečně silných dávkách po dostatečně dlouhou dobu.(pozn.1). Vzhledem k rozmanitým projevům a možné komplikovanosti průběhu tohoto onemocnění však pacienti z různých důvodů poměrně často sahají také k alternativním (jiným než doporučeným Společností infekčního lékařství ČR) (pozn.2). a doplňkovým léčebným prostředkům.
V této části lidé s osobní zkušeností s borreliózou hovoří o praktikách a prostředcích, u kterých se nepředpokládá, že by stačily samy o sobě k uzdravení, ale volili je jako podpůrné, doprovázející antibiotickou léčbu.
My si k doporučením (ale i konstatováním o neúčinnosti) různých doplňkových léčebných postupů dovolujeme dodat jedno důležité upozornění: i když se jedná „jen“ o podpůrnou léčbu volně prodejnými doplňky, řada bylin a výtažků z nich, minerálů i preparátů určených k čištění či podpoře trávicího systému může významně ovlivňovat účinky nebo vstřebávání dalších užívaných léků. Proto se obecně nedoporučuje užívat jakékoliv doplňky stravy bez konzultace s lékařem, který je dobře obeznámen s veškerými pacientovými zdravotními problémy i léky (a doplňky), které v souvislosti s nimi bere.
OBSAH STRÁNKY
Lidé s onemocněním si často uvědomovali, že boj s infekcí je pro jejich organismus velmi zatěžující. Doplňkovými prostředky se proto snažili tento boj svému tělu ulehčit. Anežka a Jana v tomto ohledu mluvily o přípravcích na podporu imunity, Zuzana upravila stravovací návyky, aby své tělo ještě více nezatěžovala. Další lidé užívali vitamínové nebo bylinné doplňky stravy. Petr D. vyzdvihoval protizánětlivý účinek koloidního stříbra. Společným tématem většiny lidí byla také podpora trávicího systému zatěžovaného užíváním antibiotik. Velká část účastníků výzkumu měla zkušenost s užíváním probiotik, Tomáš P. a někteří další pro lepší snášení antibiotické kúry aplikovali chlorelu.
Řada lidí uváděla, že doplňkové prostředky užívali během léčby i po ní kvůli čištění organismu od škodlivých látek či toxinů. V této souvislosti také často zaznívala podpora funkce jater. Zuzana nebo Robert spoléhali na doplňky s ostropestřcem, Tomáš N. kromě toho detoxikoval v sauně. Marie a Tomáš M. spojovali detoxikaci organismu s bylinnými kúrami. Další lidé mluvili o bylinných čajích, medicinálních houbách nebo přípravcích absorbujících toxiny ve střevním traktu.
Specifickou a velmi důležitou kategorií doplňkové léčby je léčba symptomatická, tedy taková, která není zaměřena na odstranění příčiny zdravotních obtíží, ale na zmírnění jejich projevů. Řada lidí potýkajících se s borreliózou z tohoto důvodu užívala například různé léky proti bolesti nebo prášky na spaní. Někteří vedle celkové cílené léčby borreliózy zmiňovali také užívání léků či přípravků na konkrétní příznaky a projevy, které v souvislosti s nemocí pociťovali. Jana na zmírnění různých problémů, které se u ní během komplikovaného onemocnění borreliózou objevovaly, užívala: na brnění končetin přípravek s kurkuminem, třes těla jí pomáhal tlumit doplněk s hořčíkem, s bolestmi kloubů bojovala i s pomocí různých mastí. Robert na mírnění brnění různých částí těla užíval vitamíny skupiny B. Petr E. zase kvůli problémům s tzv. mozkovou mlhou zkoušel nootropní doplňky. I další lidé sáhli k různým doplňkům, od kterých si slibovali uklidnění nebo posílení „nervů“. Například Jana a Marcela zkoušely třezalku, Aneta, Tomáš Ch. a Anežka užívali přípravky s hořčíkem.
Doplňková léčba znamenala pro část lidí prostředek regenerace po léčbě nebo preventivního posílení proti dalšímu návratu zdravotních potíží. Někteří oslovení užívali po antibiotické kúře doplňky podporující trávicí systém nebo játra, aby dostali organismus a metabolismus opět do kondice. Mirce nebo Jaroslavě velmi pomáhaly lázeňské procedury, dalším lidem zase rehabilitace, cvičení či relaxace. Mezi další užívané prostředky patřily ty na podporu imunitního systému, což shodně velmi doporučovali Petr D. a Alena.
Někteří mluvili o podpůrných prostředcích i v souvislosti s prevencí proti další možné nákaze borreliózou a jiným nemocem přenášeným klíšťaty či hmyzem. Marcela užívala vitaminy skupiny B, které prý odpuzují klíšťata a krev sající hmyz. Ilona dostala od dcery homeopatika, která se měla užívat po přisátí klíštěte a předejít případné nákaze, sama si ale nebyla jistá, jestli má jejich účinku věřit, nebo ne, a coby zdravotnice dodávala, že v momentě, kdy by se objevil jakýkoliv problém, by rozhodně vsadila na klasickou medicínu. Tomáš Ch. si přečetl na internetu, že klíšťata odpuzuje fenykl, tak si ho sáček koupil. I on ale spoléhal víc na účinek repelentů a důsledné prohlídky těla po návštěvě přírody.
Řada lidí se s doporučením doplňkových prostředků setkala v ordinaci lékaře. Někteří doktoři předepsali či doporučili probiotika, doplňky nebo změnu stravy při nasazení antibiotické léčby. Lékaři také některým nemocným s borreliózou předepsali lázně či rehabilitace. Dagmar a Peterovi s výběrem probiotik pomohli v lékárně, Jiřina si nechávala radit v bylinkářství a centru výživového poradenství – stejně jako Mário. Značná část lidí se při výběru doplňkové léčby řídila doporučením někoho ze svého okolí nebo z komunity na internetu (více o tomto významném zdroji léčebných doporučení viz část Vyhledávání informací).
Ve svých vyprávěních o léčbě a překonávání lymeské borreliózy zmiňovali účastníci našeho výzkumu veliké množství různých léčiv, doplňků stravy, přírodních prostředků, ozdravných procedur a režimových opatření, které používali na podporu cílené léčby borreliózy a celkového uzdravování. Pro větší přehlednost jsme se pokusili různé příklady doplňkové léčby roztřídit do několika skupin.
O některých využívaných prostředcích navíc píšeme obecně, přestože lidé léčící se s borreliózou často uváděli konkrétní názvy přípravků, bylinných kúr, terapií či léčebných center. Důvodem pro tuto obecnost je nutnost vyhnout se na našich stránkách přímým doporučením jakýchkoliv komerčně nabízených přípravků a procedur, které by mohly působit jako reklama.
Antibiotika podávaná v jakékoliv formě představují zátěž pro organismus a jmenovitě i pro zažívací trakt. Bez ohledu na to, zda absolvovali standardní antibiotickou léčbu, nebo dlouhodobou léčbu kombinací antibiotik, mluvili téměř všichni lidé s onemocněním o probiotikách. Nejčastěji jmenovali různé přípravky s laktobacily, objevily se však i další prostředky k uklidnění a na podporu trávení – například Vojtěch na radu manželky popíjel žaludeční čaje, další lidé užívali přípravky s živočišným uhlím nebo zeměžlučí.
Velkou a různorodou skupinou, o které lidé hovořili, byly doplňky stravy s vitamíny, minerály, stopovými prvky, antioxidanty a dalšími látkami. Řada lidí užívala ve zvýšeném množství vitamín C, někteří absolvovali i léčbu infuzemi tohoto vitamínu. Mezi dalšími jmenovanými vitamíny byly vitamíny skupiny B, vitamín D a A. Někteří doplňovali svou stravu o přípravky s hořčíkem, selenem a dalšími minerály a jmenovali doplňky s přírodními enzymy, betaglukany nebo aminokyselinami. Aneta užívala rybí olej a omega-3 mastné kyseliny a stejně jako Anička uváděla i přípravky s černým uhlím, absorbující toxiny ve střevním traktu. Petr E. zkoušel užívat nootropika k podpoře kognitivních (poznávacích) funkcí.
Řada lidí při hledání účinných doplňků sáhla k přírodním přípravkům, ať už šlo o tablety, kapky, čaje, tinktury, nebo bylinné kúry. Někteří si dokonce bylinky sami pěstovali a vyráběli z nich nálevy, tinktury či masti. Často uváděnou bylinou byla štětka a její různé druhy – Zuzana zmiňovala štětku lesní, Jiřina štětku luční, Anežka nebo Libuše zase štětku soukenickou. Někteří lidé s onemocněním užívali přípravky s ostropestřcem mariánským, který slibuje podporu jaterních funkcí a čištění organismu. Ve výpovědích zaznívala celá řada dalších bylin, například lichořeřišnice, pelyněk, třezalka, zelený ječmen a další rostliny. Poměrně rozšířené byly mezi lidmi s onemocněním přípravky ze sladkovodní řasy chlorely. Kromě toho někteří užívali přípravky z medicinálních hub, které bývají obvyklou součástí čínské medicíny.
Kromě doplňků stravy část lidí s borreliózou spoléhala také na relaxační a rehabilitační techniky. Mária zkoušela dechová cvičení. Tomáš N. praktikoval nějakou dobu tradiční čínské cvičení čchi-kung. Marcela si chválila rehabilitace. Mirka a Jaroslava měly dobré zkušenosti s lázeňskými pobyty. Jarda občas cvičil jógu. Eva a Jana měly zkušenost s řadou rehabilitačních a pohybových technik, často inspirovaných východním myšlením a medicínou. Řada lidí také chodila do sauny či meditovala.
Dalším doplňujícím prvkem léčebného procesu byla mezi lidmi s onemocněním změna stravy a životosprávy. Někteří hovořili o rozšíření jídelníčku ve snaze o celkově pestřejší a zdravější stravu. Jiní naopak mluvili o vysazení některých potravin, které považovali za zbytečně zatěžující – jako například kávu, lepek, alkohol, cukr, mléčné výrobky nebo bílé pečivo. Dalšími oblastmi změny životosprávy byl pravidelnější nebo delší spánek, častější odpočinek a fyzický pohyb. Více o tom píšeme v části Režimová opatření a změny.
Pozitivní přínos různých užívaných podpůrných prostředků či praktik lidé s onemocněním posuzovali buď podle svých pocitů, nebo pozorovaným zlepšením konkrétních příznaků. Tomáš M. měl dojem, že se díky bylinné léčbě jeho stav v určitém období přinejmenším nezhoršoval, velmi si chválil i obohacení stravy o velké množství doma pěstované zeleniny, po které se cítil vitálnější a spokojenější. Podle Anny nebyl průběh léčby díky různým doplňkům tak drastický, jak by mohl být bez nich. Michal s Mirkou se shodovali, že pravděpodobně právě díky probiotikům neměli během užívání antibiotik žádné trávicí problémy. Aničce prý v boji s únavou pomohly medicinální houby, Michaele zase hořčík, ten si velmi pochvalovala i Jana, které prý pomohl zmírnit brnění a třes těla a zlepšit psychickou odolnost. Část lidí, se kterými jsme mluvili, velmi kladně hodnotila změnu stravování a pravidelný pohyb.
V některých případech však lidé nevnímali žádný efekt doplňkové léčby. Například Jiřina a Jaroslava se svěřily, že mezi lidmi s borreliózou hojně užívané přípravky se štětkou u nich vůbec nezabraly. Eva zmiňovala, že s jejími trávicími potížemi během braní antibiotik nepomohlo ani značné množství kvalitních probiotik. Robert vyzkoušel řadu alternativních i doplňkových léčebných prostředků a terapií a o řadě z nich, včetně užívání bylinných kúr od známého bylináře a léčitele, prohlásil, že neměly vůbec žádný efekt.
Někteří lidé s onemocněním si různé doplňkové prostředky pochvalovali, protože pociťovali jejich efekt. Tomáš Ch., Zuzana, Pavel či Jiřina vyzdvihovali důležitost správného stravování a životosprávy. Katka v bylinných prostředcích viděla alternativu k lékům obsahujícím chemii. Tomáš M. a Ilona se shodovali, že na každý organismus zabírá něco jiného, proto by každý člověk s nemocí měl zkoušet různé přístupy.
Jiní naopak zmiňovali možné problémy spojené s užíváním množství doplňků. Anna je nechtěla souběžně kombinovat s antibiotiky, protože se obávala možného nežádoucího vzájemného ovlivňování. Anetu zase množství různých zakoupených přípravků a doporučení ohledně jejich správného užívání příliš zatěžovalo a znervózňovalo, všechny kromě probiotik proto časem vysadila a cítila se ve výsledku klidnější a spokojenější. Petru trápila kopřivka a nebyla si jistá, zda ji může mít z dlouhodobého užívání antibiotik, či z různých bylinných doplňků. Část oslovených lidí se zmínila o finanční náročnosti doplňkové léčby, která může být zvlášť v případě dlouhodobých kúr, množství užívaných přípravků nebo nákupů u některých léčitelů a bylinářů značná.