Ilona si vybavovala, že ji něco kouslo. Flek, který se objevil až po několika týdnech, byl ale na úplně jiném místě.
Ilona
- Věk v době rozhovoru: 63 let
- Věk v době diagnostikování: 47 let
- Absolvovaná léčba: standardní antibiotická
Textová verze
P: Tak já v podstatě nevím, jak je to dlouho, takových 15, 20 let. Jsme byli na chalupě a tam mě něco štíplo. Nevím co, ale spíš si myslím, že to byla taková ta muška. Anebo jestli jsem měla klíště, to fakt nevím. A udělala se mi v tom místě vpichu taková ošklivá, rudá boule, která byla horká. Tak jsem to různě chladila a mazala nějakými mastičkami a snažila jsem se to zlikvidovat. Pak jsem to asi po týdnu zlikvidovala a nic. No, a pak se mi asi do měsíce udělal rudý flek na kotníku, úplně jinde, než bylo to místo vpichu, což jsem právě si vůbec nespojovala. A měla jsem ho tam strašně dlouho, měsíc, skoro dva. Pak jsme jeli na dovolenou, a to jsem chodila do práce a byla jsem nesmírně unavená, ale nesmírně. Já jsem sotva hýbala nohama. Ale já jsem v práci vždycky měla prioritu. Což jsem si říkala: „To je divné, prostě jsem taková unavená.“ Fakt jsem sotva tahala nohy. Pak jsme jeli na dovolenou a tam jsem byla taky taková unavená tenkrát, vedro tam bylo. A mně bylo divně, prostě jsem byla taková unavená. A ten flek byl pořád větší na tom kotníku a měl tak zvláštní tvary. Pak jsem přišla zpátky do práce – já jsem pracovala teda na sále –, a jak jsem měla jednou nějak vyhrnuté nohavice, tak jedna lékařka si toho všimla – naše, teda oční, která s tím neměla vůbec nic společného – a říká: „Co to tady máš za flek?“ A já říkám: „No, já nevím, to tam mám strašně dlouho a nemůžu se toho zbavit.“ Tak zavolala na kožní a poslala mě na kožní. Tak jsem tam hnedka ten den šla, ten se na to kouknul, neudělal mi teda žádné odběry, to byl takový starej doktor, a říkal: „To je jasná borrelióza.“ A dal mi antibiotika na tři neděle.
Další zkušenosti:
Aleš se borreliózou nakazil dvakrát. V obou případech došlo k diagnóze a nasazení léčby v řádu týdnů.
Vojtěchovy bolesti kloubů doktoři nějakou dobu přisuzovali dialýze, na kterou docházel.
Pavel onemocněl borreliózou během posledních let několikrát. Poprvé došlo k diagnóze a léčbě velmi rychle, v dalších případech už to tak jednoznačné nebylo.
Ilona si vybavovala, že ji něco kouslo. Flek, který se objevil až po několika týdnech, byl ale na úplně jiném místě.
Od prvních příznaků po nasazení antibiotik na borreliózu uběhlo u Marcely půl roku.
Velký strach Libuše, že trpí roztroušenou sklerózou, nakonec po dvou letech obíhání doktorů vyvrátila lumbální punkce.
Antibiotika, která doktorka předepsala Peterovi na základě erythému, začala působit za pár dní.
Tiep
se s borreliózou léčil dvakrát a pokaždé ho ještě měsíce po vyléčení trápily doznívající zdravotní potíže.
Efekt antibiotik začal Vojtěch pociťovat až zhruba po měsíci. Část příznaků ale přetrvala.
Anna
absolvovala standardní antibiotickou léčbu, která jí ovšem nepomohla. Rozhodla se proto pro soukromou léčbu kombinací antibiotik.
Jarda se po měsících velmi nepříjemných zdravotních potíží rozhodl využít soukromou léčbu postavenou na dlouhodobém užívání kombinace antibiotik, která podle něho zabrala.
Mária
dlouhé roky hledala řešení zdravotních problémů, zejména mozkové mlhy. Našla jej ve spojení kombinované antibiotické léčby a ketogenní diety.
Robert v léčbě borreliózy vyzkoušel spoustu přístupů – od standardních antibiotik přes různé alternativní směry. Sám nevěděl, co nakonec přineslo efekt.
Libuši
sice pomohla šestitýdenní léčba antibiotiky, po čase se ale příznaky cyklicky vracely. Po několika letech, kdy s problémy bojovala pomocí bylin, se proto rozhodla opět pro antibiotickou léčbu.
Michaela
se během dlouhodobé léčby kombinací antibiotik potýkala s návraty některých příznaků, které přisuzovala chronické borrelióze.
Jiřině po několika antibiotických kúrách infektolog na rovinu řekl, že možnosti standardní medicíny jsou v jejím případě vyčerpány, a doporučil jí čínskou medicínu.
Peter
se z borreliózy uzdravil hladce. Hodlal se ale pro jistotu nechat otestovat.
Dlouhodobá léčba kombinací antibiotik pod vedením soukromého lékaře podle Jardy zabírala, pomohla mu od nejvážnějších příznaků.
Dagmar, kterou trápily dlouhodobé bolesti hlavy, měla v době rozhovoru antibiotickou kúru čerstvě za sebou. Chystala se k praktickému lékaři k naplánování dalšího postupu.
Jana v době rozhovoru podstupovala dlouhodobou léčbu kombinací antibiotik. Některé její potíže stále přetrvávaly, chtěla tedy v léčbě ještě pokračovat v naději, že se její stav zlepší. Po antibiotikách plánovala vyzkoušet byliny.
