Zpět na Průběh onemocnění lymeskou borreliózouna téma

Michal se díky zkušenosti s borreliózou stal vnímavějším vůči svému zdraví.


Michal

  • Věk v době rozhovoru: 40 let
  • Věk v době diagnostikování: 38 let
  • Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková

Textová verze


P: Jsem rád, že to mám za sebou, protože to byla hrozná bolest, tehdy na té cestě. Nikdy jsem to předtím nezažil, jak jsem říkal, ale byla to taková zkušenost. Možná tak trochu, troufám si říct, už dokážu některé věci rozlišit, že některé věci neřeším. To řeknu: „Tak to prostě souvisí, já nevím, s věkem, nebo já nevím, s nějakou zátěží, kterou člověk má.“ A možná jsem trochu citlivější na některé věci, které se najednou objeví a nemusí souviset s borreliózou, obecně, a řeknu si: „Aha, tady to je něco jiného, to mě ještě nepotkalo, takovou zkušenost nemám, s čím to souvisí?“ S tím, že člověk moc pracuje nebo se moc rozčiluje. Nebo s čímkoliv jiným. Ale možná, že to mě trochu… Ta zkušenost s tou bolestí úplně zvýšila trochu citlivost na některé projevy v životě. Nemusí to být fyzické, které si jako řeknu: „Aha, tohleto je ještě věc, kterou jsem úplně jako nezažil, je potřeba se nad tím trochu zamyslet.“ Ale ne hystericky nebo nervózně, že mi něco je a teď umřu, ale spíš si to spojit třeba s něčím – a neříkám nutně s borreliózou, ne, to vůbec ne, ale s čímkoliv v životě. S tím, jak člověk žije nebo jak se chová a tak dále. Taková citlivost. 

T: Takže to maličko ovlivnilo vnímání?

P: Ale ne, že bych byl přecitlivělý nebo že bych se začal víc sledovat, to naopak, to se snažím se nesledovat. Ale prostě zareagovat na některé projevy, které člověk dřív neměl, a najednou, když se objeví, tak zareagovat tak nějak, ne, že přišly a ježišmarja, ale spíš se zamyslet proč? Takže tak asi, no. 

Další zkušenosti:

Aleš se borreliózou nakazil dvakrát. V obou případech došlo k diagnóze a nasazení léčby v řádu týdnů.

Vojtěchovy bolesti kloubů doktoři nějakou dobu přisuzovali dialýze, na kterou docházel.

Pavel onemocněl borreliózou během posledních let několikrát. Poprvé došlo k diagnóze a léčbě velmi rychle, v dalších případech už to tak jednoznačné nebylo.

Ilona si vybavovala, že ji něco kouslo. Flek, který se objevil až po několika týdnech, byl ale na úplně jiném místě.

Od prvních příznaků po nasazení antibiotik na borreliózu uběhlo u Marcely půl roku.

Velký strach Libuše, že trpí roztroušenou sklerózou, nakonec po dvou letech obíhání doktorů vyvrátila lumbální punkce.

Antibiotika, která doktorka předepsala Peterovi na základě erythému, začala působit za pár dní.

Tiep
se s borreliózou léčil dvakrát a pokaždé ho ještě měsíce po vyléčení trápily doznívající zdravotní potíže.

Efekt antibiotik začal Vojtěch pociťovat až zhruba po měsíci. Část příznaků ale přetrvala.

Anna
absolvovala standardní antibiotickou léčbu, která jí ovšem nepomohla. Rozhodla se proto pro soukromou léčbu kombinací antibiotik.

Jarda se po měsících velmi nepříjemných zdravotních potíží rozhodl využít soukromou léčbu postavenou na dlouhodobém užívání kombinace antibiotik, která podle něho zabrala.

Mária
dlouhé roky hledala řešení zdravotních problémů, zejména mozkové mlhy. Našla jej ve spojení kombinované antibiotické léčby a ketogenní diety.

Robert v léčbě borreliózy vyzkoušel spoustu přístupů – od standardních antibiotik přes různé alternativní směry. Sám nevěděl, co nakonec přineslo efekt.

Libuši
sice pomohla šestitýdenní léčba antibiotiky, po čase se ale příznaky cyklicky vracely. Po několika letech, kdy s problémy bojovala pomocí bylin, se proto rozhodla opět pro antibiotickou léčbu.

Michaela
se během dlouhodobé léčby kombinací antibiotik potýkala s návraty některých příznaků, které přisuzovala chronické borrelióze.

Jiřině po několika antibiotických kúrách infektolog na rovinu řekl, že možnosti standardní medicíny jsou v jejím případě vyčerpány, a doporučil jí čínskou medicínu.

Peter
se z borreliózy uzdravil hladce. Hodlal se ale pro jistotu nechat otestovat.

Dlouhodobá léčba kombinací antibiotik pod vedením soukromého lékaře podle Jardy zabírala, pomohla mu od nejvážnějších příznaků.

Dagmar, kterou trápily dlouhodobé bolesti hlavy, měla v době rozhovoru antibiotickou kúru čerstvě za sebou. Chystala se k praktickému lékaři k naplánování dalšího postupu.

Jana v době rozhovoru podstupovala dlouhodobou léčbu kombinací antibiotik. Některé její potíže stále přetrvávaly, chtěla tedy v léčbě ještě pokračovat v naději, že se její stav zlepší. Po antibiotikách plánovala vyzkoušet byliny.