Zpět na Další potížena téma

To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.


Hanka

  • Věk v době rozhovoru: 46 let(Hanka), 15 let (syn) 
  • Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
  • Sluchová ztráta dítěte: těžká
  • Kompenzační pomůcka: sluchadla

Textová verze


T: Asistentku pedagoga má syn pořád? 

P: Tam se potom stalo, že u syna ve třídě byl další chlapeček, který měl lehkou mentální retardaci. Takže se rozhodlo, že asistent pedagoga bude pro tohoto chlapce. Kdyby byl tento chlapeček stále ve třídě, tak by to nevadilo, ale on se často odcházel s asistentkou učit do kabinetu, a protože měl syn samé jedničky, učitelé řekli, že prostě bude bez asistentky. Protože není možné, aby byli ve třídě dva asistenti, takže vlastně asistentku dostal ten druhý chlapeček, který s ní ale byl bohužel mimo třidu. Takže jsem potom několik let, myslím asi do 5. třídy, řešila, že by syn potřeboval taky tu asistentku, hlavně kvůli pozornosti, ani ne kvůli sluchu, ale kvůli té pozornosti, protože ty výpadky měl opravdu velké a vlastně nám bylo neustále opakováno, že je syn velmi nepozorný. Ale zase paní psycholožka z SPC nám říkala, že když syn hodinu vydrží u knížky, nemůže mít poruchu pozornosti, takže to bylo takové, jakoby složité. Nakonec jsem to vyřešila ve městě, kde synovi opravdu dali potvrzení, že to ADHD má, a s tím jsem pak vlastně apelovala potom ve škole, že je potřeba nějak na to brát ohled, zohlednit tuto situaci, když má syn syndrom ADHD, že to tak opravdu je a není to o tom, že by se mu nechtělo poslouchat. Že je problém u těchto dětí v tom, že prostě vypnou, když mají navíc to sluchové postižení. Protože zdravý člověk, i když nedává pozor, nějakým způsobem pořád vnímá sluchem, ale děti se sluchovou vadou prostě úplně vypnou, takže si pak z výuky neodnesou vůbec nic.

Další zkušenosti:

Vada sluchu Luciiny dcery byla způsobena Waadenburgovým syndromem.

Terezie zvažovala, jestli dcera nemá Aspergerův syndrom.

To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.

Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.

Syn Radky R. měl v jednom období záněty často.

Jitka si všimla, že syn má omezenou schopnost bezděčného učení.

Syn Pavlíny měl potíže s grafomotorikou.

Dcera Petronely byla vznětlivá.

Starší syn Martiny C. býval po škole unavený.

Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.

Terézin syn byl postupně samostatnější.

Pavlínin syn bral vadu svého sluchu jako přirozenou součást života a byl velmi společenský.

Hančin syn měl kamaráda, ale v kolektivu to nebylo ideální.

Dcera Petronely hůř navazovala vztahy.

Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.