Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.
Radek
- Věk v době rozhovoru: 50 let (Radek), 15 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: V 10 letech dceru vlastně vyřadili z družiny, takže musí od nás dojít nějakých 10 minutek na tramvaj, tramvají se pak během 15 minut přemístí do středu města, tam musí přestoupit na autobus a jet na druhý konec. A to jsem jí to jenom jednou ukázal nebo spíš jsme si v tom pomohli navzájem, protože já jezdím autem, takže jsem taky nevěděl, co a jak, ale přejeli jsme. Dcera si prostě dojede, kam chce, kdy chce, a co potřebuje, to si domluví. Zajde si nakoupit do obchodu, vyřídí si to. Dcera je samostatná, to ano, je úplně v pohodě. Ona, jak je ambiciózní, tak když se dobře navede, tak ona třeba i, řekněme…
Já dělám sám na sebe, takže chodím kvůli dětem do práce až o půl osmé, teprve najíždím, takže když byla dcera malá, tak jsem ji vždycky vozil do školy, pak už jen občas přes tu zimu a od 11 let začala jezdit sama. Řeknu to tak, ona má prostě takové to gró, že je šéfka, že si sama vstane, nikdo se o ni nemusí starat, takže jsme jí pořídili budík pro sluchaře a má svůj vlastní, má pod matrací takové vibrační vajíčko nebo, jak to nazvat, takovou placku a ono to nedělá rámus, ale začne se jí klepat postel, a to ji probudí, i když neslyší. A ona hned vyskočí a okamžitě se jde umýt, vyčistit zuby. Má to prostě nalinkované, nají se, obleče se. Samozřejmě na všechno má dost času, takže většinou na tramvaj dobíhá, ale stíhá ji. Takže se o sebe stará sama. Asi bych ji nepustil někam dál, kde to nezná, spíš ale z takového toho rodičovského strachu. Ona by si pravděpodobně poradila, ale prostě, to je stejné jako i s jiným dítětem.
T: Má ještě nějaké jiné potíže, které vadě sluchu přisuzujete?
P: Ne. Je jenom paličatá, ale to není od uší.
Další zkušenosti:
Vada sluchu Luciiny dcery byla způsobena Waadenburgovým syndromem.
Terezie zvažovala, jestli dcera nemá Aspergerův syndrom.
To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.
Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.
Syn Radky R. měl v jednom období záněty často.
Jitka si všimla, že syn má omezenou schopnost bezděčného učení.
Syn Pavlíny měl potíže s grafomotorikou.
Dcera Petronely byla vznětlivá.
Starší syn Martiny C. býval po škole unavený.
Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.
Terézin syn byl postupně samostatnější.
Pavlínin syn bral vadu svého sluchu jako přirozenou součást života a byl velmi společenský.
Hančin syn měl kamaráda, ale v kolektivu to nebylo ideální.
Dcera Petronely hůř navazovala vztahy.
Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.
