Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.
Milana
- Věk v době rozhovoru: 44 let (Milana), 14 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: 10 let
- Sluchová ztráta dítěte: není přesná diagnóza
- Kompenzační pomůcka: bez kompenzační pomůcky
Textová verze
P: Dcera teď tedy chodí prvním rokem na znakový jazyk, který se otevřel ve skupině neslyšících ve městě, a z toho je nadšená. Našla si tam i víc kamarádů, protože ve třídě moc kamarádů nemá. Kvůli tomu, že všechno neslyší, tak chvilku vypadá jako z jiného světa, takže ty děti ji moc nebraly, ale třeba v tom kurzu znakového jazyka, kam chodí polovina lidí, co mají nějakou sluchovou vadu, a ta druhá polovina je empatická, tak tam se cítí dobře. Tam si našla opravdu kamarády a je nadšená, že tam může chodit.
Další zkušenosti:
Vada sluchu Luciiny dcery byla způsobena Waadenburgovým syndromem.
Terezie zvažovala, jestli dcera nemá Aspergerův syndrom.
To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.
Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.
Syn Radky R. měl v jednom období záněty často.
Jitka si všimla, že syn má omezenou schopnost bezděčného učení.
Syn Pavlíny měl potíže s grafomotorikou.
Dcera Petronely byla vznětlivá.
Starší syn Martiny C. býval po škole unavený.
Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.
Terézin syn byl postupně samostatnější.
Pavlínin syn bral vadu svého sluchu jako přirozenou součást života a byl velmi společenský.
Hančin syn měl kamaráda, ale v kolektivu to nebylo ideální.
Dcera Petronely hůř navazovala vztahy.
Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.
