Dcera Petronely byla vznětlivá.
Petronela
- Věk v době rozhovoru: 40 let (Petronela), 5 let (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Má dcerka nějaké jiné potíže, které přisuzujete sluchové vadě?
P: Myslím si, že dřív jsem to přisuzovala sluchové vadě, a pak, když jsem viděla, jak moc vzdorovitá je moje neteř, jsem si řekla, že to ani nebylo tou sluchovou vadou, ale že to bude asi povahou, protože dcera byla hodně vzteklá. Ale my jsme si právě opravdu mysleli, že je to prostě tím, že má tedy nějakou disproporci mezi tou schopností vyjadřování a tím…,
určitě to sluchové postižení mělo na její chování nějaký vliv, ale určitě to nebylo zas až tak způsobené jenom tím, ale byl to ten strašný věk. Dcera dostala sluchadla ve dvou letech a do toho jí naběhl ten strašný odpor vůči všemu a do tří let s ní nebylo vůbec k vydržení, bylo to docela dost těžké a určitě to bylo víc intenzivní kvůli tomuto, že se s ní vážně nedalo na některých věcech domluvit a dcera hlavně nedokázala pořádně vyjádřit to, co chce. Ale tohle už tak nějak odeznělo a teď, řekněme, je celkem taková, úměrně svému věku. Byli jsme u psychologa, ale to bylo z rodinných důvodů, že byla dcera asi v nějaké nepohodě, protože jsme se rozcházeli s partnerem, a od té doby, co jsme od sebe, tak se dcera dost uklidnila. Takže oni na ní shledávají lehké příznaky ADHD, ale to zase se říká, že ty děti, které se u té psycholožky léčí, což jsou děti s kochleárními implantáty, tak mi psycholožka říkala, že zhruba 50 % dětí má ADHD k tomu sluchovému postižení, takže ono je to asi nějaké, nevím, asi typické.
Další zkušenosti:
Vada sluchu Luciiny dcery byla způsobena Waadenburgovým syndromem.
Terezie zvažovala, jestli dcera nemá Aspergerův syndrom.
To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.
Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.
Syn Radky R. měl v jednom období záněty často.
Jitka si všimla, že syn má omezenou schopnost bezděčného učení.
Syn Pavlíny měl potíže s grafomotorikou.
Dcera Petronely byla vznětlivá.
Starší syn Martiny C. býval po škole unavený.
Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.
Terézin syn byl postupně samostatnější.
Pavlínin syn bral vadu svého sluchu jako přirozenou součást života a byl velmi společenský.
Hančin syn měl kamaráda, ale v kolektivu to nebylo ideální.
Dcera Petronely hůř navazovala vztahy.
Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.
