Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.
Pavla
- Věk v době rozhovoru: Pavla 57 let (pěstounka), 2 roky (dcera v pěstounské péči)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 3 měsících
- Sluchová ztráta dítěte: střední
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
T: Potýkáte se se záněty uší?
P: No, s tím nás hodně strašili, a zatím nic. Zatím nic. A jsem ráda. Protože nás strašili, že na to bude dcera trpět. Ano, měli jsme teď nějaký problém, dcera měla vysoké teploty a pak si začala sahat na ouško a nechtěla naslouchátka, takže jí to vadilo. Šli jsme tedy na kontrolu, ale nebyl tam zánět. Takže trošičku té tekutiny tam asi bylo, nějakých pár kapek, ale to byl za celou dobu jejího bytí jeden problém a ještě to nebyl zánět středního ucha, takže my tento problém nemáme, za nás ne.
T: Pečujete o uši nějak speciálně?
P: No, o ouška ani ne. Tak ano, je to taková ta klasická, běžná hygiena, že se ouška vytřou, jinak ani ne.
Další zkušenosti:
Vada sluchu Luciiny dcery byla způsobena Waadenburgovým syndromem.
Terezie zvažovala, jestli dcera nemá Aspergerův syndrom.
To, že má duální diagnózu, způsobuje synovi Hanky největší potíže ve škole.
Dcera Pavly na záněty uší netrpěla.
Syn Radky R. měl v jednom období záněty často.
Jitka si všimla, že syn má omezenou schopnost bezděčného učení.
Syn Pavlíny měl potíže s grafomotorikou.
Dcera Petronely byla vznětlivá.
Starší syn Martiny C. býval po škole unavený.
Radkova dcera byla samostatná, přesto měl o ni někdy obavy.
Terézin syn byl postupně samostatnější.
Pavlínin syn bral vadu svého sluchu jako přirozenou součást života a byl velmi společenský.
Hančin syn měl kamaráda, ale v kolektivu to nebylo ideální.
Dcera Petronely hůř navazovala vztahy.
Dcera Milany si se slyšícími vrstevníky nerozuměla, našla si však kamarády v kurzu znakového jazyka.
