Ondřej vzkazoval odborníkům, aby navzájem spolupracovali a využívali mezi sebou zpětné vazby.
Ondřej
- Věk v době rozhovoru: 28 let(Ondřej), 3 roky (dcera)
- Věk dítěte v době diagnostikování: ve 2 letech
- Sluchová ztráta dítěte: těžká
- Kompenzační pomůcka: sluchadla
Textová verze
P: Já bych obecně měl vzkaz pro odborníky, který vlastně vyplývá i z toho, co studuju. Studuju mechatroniku, což je obor, který propojuje elektriku a strojní obor. Je to mezifakultní obor a to je, myslím, to, co dnes potřebujeme a co zvláště potřebují děti s vadou sluchu. Ony nepotřebují technika, doktora a pedagoga, ony by potřebovaly, aby spolu aspoň spolupracovali. Aby spolu komunikovali a navzájem se uznávali a spolupracovali spolu. Například i při nastavování, kdy u sluchadel je to lěhčí, ale u kochleárů, tam se dá krásně využít zpětné vazby z pedagogických zařízení, kde t dítě je. Nastavím kochleár a po týdnu si vyžádám, ať mi učitelka řekne, jak jí přijde. Kdy to dítě začalo reagovat, a ne jen to měřit v komoře. To je jeden z mnoha příkladů. To by určitě pomohlo, kdyby spolu odborníci opravdu spolupracovali a vzájemně se uznávali, což občas se, myslím, neuznávají. To mi připadá úplně zhýralé, v dnešní době, že lidi, kteří na sebe navazují, mají pocit, že ten druhý to dělá tak trochu zbytečně. To mi připadá úplně komické. Takže bych jim vzkázal, že by bylo super, kdyby se začali vzájemně víc uznávat a spolupracovat mezi sebou, technici, doktoři a pedagogové, speciální pedagogové, sociální pracovníci, aby si dokázali vzájemně práci rozdělit a vzájemně o ní vědět. Nebylo by nic krásnějšího, než kdyby například doktor řekl: „Vaše dítě neslyší, uděláme mu otisky a objednáme sluchadla. Mám tu teď další lidi, ale máme zde výbornou sociální pracovnici, ta si s vámi sedne a všechno vám řekne, a pak je tu i logopedka, obě se vám budou věnovat, jsou skvělé, šikovné.“ To by těm lidem obrovsky pomohlo. Už to, že jim tohle doktor řekne, je to na třicet sekund, říct „hele, jsou tady lidi, jsou skvělí, budou se vám věnovat“ a pak ještě, že ti lidi se jim budou fakt věnovat, tak to bude úplně boží. Anebo při výběru sluchadel říct: „Tady jsou sluchadla, podívejte, to má velké množství parametrů, tak já vás pošlu za panem inženýrem, domluvte si s ním schůzku, on vám o tom povykládá.“
Další zkušenosti:
Aleš ocenil práci profesionálů a doporučil spolupráci, respekt a empatii.
Ondřej vzkazoval odborníkům, aby navzájem spolupracovali a využívali mezi sebou zpětné vazby.
Katka sdílela zkušenost, že by rodičům měli lékaři více naslouchat.
Lída hovořila o tom, že by některé věci potřebovala ještě více dovysvětlit, aby je dokázala lépe vstřebat.
Šárka vzkazovala lékařům, aby každého brali jako svého prvního pacienta a v případě potřeby ho poslali k jinému odborníkovi.
Lenka by byla ráda, kdyby se zdravotníci snažili ke každému pacientovi přistupovat jedinečně.
Podle Ondřeje by se lékaři měli orientovat i v oblasti pedagogiky a techniky, aby byli schopni pojmout a vysvětlit celou problematiku sluchové vady.
Martina C. doporučovala lékařům, aby diagnózu sdělovali klidně a empaticky.
Michaela varovala před planým ujišťováním.
Jindřišce chyběly informace, na jaká vyšetření ještě zajít, aby se dozvěděla o sluchové vadě svého dítěte více informací.
Jan by byl rád, kdyby nemusel v čekárnách s malým dítětem čekat na kontrolu tak dlouhou dobu.
Gábina vzkazovala pedagogům, že některé věci se musí dětem se sluchovou vadou říkat vícekrát a jiným způsobem.
Bára pedagogům doporučovala navázat spolupráci s rodinou dítěte se sluchovou vadou a ujasnit si kompetence obou stran.
