Velký strach Libuše, že trpí roztroušenou sklerózou, nakonec po dvou letech obíhání doktorů vyvrátila lumbální punkce.

---

Libuše

• Věk v době rozhovoru: 45 let
• Věk v době diagnostikování: 40 let
• Absolvovaná léčba: standardní antibiotická, doplňková

• Zobrazit celý profil

Textová verze

P: Já jsem před pěti lety na konci prázdnin začala mít takové potíže, že se mi začala podlamovat kolena a byla jsem strašně unavená a cítila jsem ty měkké nohy. To bylo pro mě úplně něco neznámého, co jsem nikdy nezažila.

A první, co mě napadlo, je, že mám roztroušenou sklerózu. Já jsem předtím prodělala velký stres, pracovní, který mě srazil na kolena. Zažila jsem takovou ostrakizaci kvůli jednomu filmu. A jedna kolegyně napsala o mně strašně takový ošklivý, štvavý článek a já jsem úplně si řekla: „Já snad půjdu do kolen.“ A opravdu, asi po půl roce se mi začala ta kolena podlamovat. A já jsem si říkala: „To snad není možné, abych kvůli jednomu takovému stresu měla roztroušenou sklerózu.“ Já jsem prostě si říkala: „To nemůže být pravda.“ Strašně jsem se bála.

A šla jsem k doktorce a ta mi říkala: „Modlete se, aby to byla borrelióza.“ A ptala se mě, jestli jsem měla klíště, a já jsem říkala: „Já vůbec nevím.“ Udělala mi krevní testy, a ty byly negativní, takže řekla: „Bohužel, borrelie to není, posílám vás dál.“ Poslala mě na neurologii. A já jsem šla k doktorovi neurologovi a on – nabral spoustu různých krevních vzorků, že otestuje všechno možné – říká: „Mně se to nezdá na roztroušenou sklerózu.“ Poslal mě na magnetickou rezonanci, tam něco bylo vidět, nějaké změny na míše, a říká: „No, ale mně se to na borreliózu… Nezdá, že by to byla roztroušená skleróza. To ještě vypadá jinak.“ Z těch testů krevních mu vyšlo jediné, že mám herpes 6. A říká: „No, to může způsobit poškození periferních nervů, a tak možná proto ta neuropatie.“ Protože k tomu ještě začaly takové typické projevy té roztroušené sklerózy. Takové jehličky v rukou, na zádech. A já jsem si byla skoro jistá, že to je ono.A prostě nic. Pak mě poslal na takové elektromagnetické potenciály. A tam mi řekli: „No, nic nemáte. Vám nic není. Ale taková nemoc jako roztroušená skleróza, to nějakou dobu trvá, než se to objeví, počkejte pár měsíců.“ Jsem říkala: „To je bezva jako. Já mám čekat tři měsíce, než začnu být opravdu nemocná.“ A pak se mi začala točit hlava. A šla jsem na oční, protože jsem viděla najednou tak různě rozmazaně, trhaně – třeba v televizi ten pohyb nebo na titulky, když jsem se dívala, tak se mi trhaly –, a ta oční lékařka říkala: „To máte od krční páteře.“ A ptala se mě, jestli se někde léčím. A když jsem jí řekla tady tohle, tak ona hned napsala tam zprávu, že prostě demializace míchy, že to je jasná roztroušená skleróza, že vyžaduje od neurologa další vyšetření. A já jsem to roztrhala, ten papír. Protože jsem byla v péči toho neurologa a říkala jsem si, že se nechci vystavovat tomu dalšímu stresu, že to nechám na něm. Protože on neustále postupoval v těch vyšetřeních. Ale všechna ta vyšetření základní, která on udělal, tak ukázala, že tam žádná choroba není. Tak mi dal fytoterapii – takové injekce, které jsem si platila, asi za šest tisíc byly, píchala jsem si je do břicha. Chvíli jsem měla pokoj, chvíli to bylo dobré, a po dvou letech, na konci prázdnin, jsem byla úplně vyřízená. Tak jsem mu volala a říkala jsem mu: „Já mám těžké nohy, já nevím, co mám dělat.“ Teď jsem napadala na jednu nohu. A on říkal: „Uděláme lumbálku.“ A z té lumbálky se ukázalo, že to není roztroušená skleróza, ale že to je borrelióza. A k tomu vlastně ty změny, na té míše byla lehká forma klíšťové encefalitidy prodělaná. Takže tohle on viděl z výsledku té lumbální punkce. Já totiž jsem ještě na konci těch prázdnin kromě těch potíží měla takový jeden den, kdy jsem byla taková lehce přiochrnutá, že jsem jako se chtěla napít, a teď jsem říkala: „Já se nenapiju.“ A volala jsem svému známému psychiatrovi a on mi říkal: „Honem, honem, okamžitě si kup vitaminy, béčko, všechny možné, a honem běž na neurologii.“ A tam jsem skončila u toho neurologa se soukromou praxí, který mě okamžitě vzal. Ale prostě mělo to tenhleten doběh, že dva roky to takhle nedokázal potvrdit, žádnou diagnózu.