Proces stanovení diagnózy
Pacienti, kterým byla diagnostikována Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, měli různé zážitky s diagnostickým procesem. První příznaky se u nich objevily v různém věku, ale často zahrnovaly bolesti břicha, průjmy a únavu (více v tématu První příznaky). Někteří podstoupili opakovaná vyšetření, jako jsou gastroskopie a kolonoskopie, než byla stanovena konečná diagnóza (vyšetřením se blíže věnují stránky Kolonoskopie a gastroskopie a Další vyšetření a kontroly). Někteří z pacienti byli hospitalizováni za účelem dalších testů a sledování příznaků.
OBSAH STRÁNKY
Délka cesty k diagnóze
V některých případech se podařilo rychle zjistit příčinu zdravotních potíží, stanovit diagnózu a zahájit léčbu. V jiných případech byla diagnostika složitá a vyžadovala dlouhý proces vyšetření a potvrzení diagnózy, často trvající několik měsíců. V případě Jaroslava se diagnózu podařilo odhalit za měsíc, u Alžběty hned v den prvního vyšetření. Michal čekal na konečný výsledek půl roku a Zdenka rok. V některých případech byly diagnózy potvrzeny až po operativním zákroku, při kterém byly odebrány vzorky tkání k histologickému vyšetření. Společným znakem příběhů několika účastníků našeho výzkumu byla délka a složitost cesty, kterou museli absolvovat, než byla stanovena konečná diagnóza.
Komplikace v diagnostice a zpožděná diagnóza
Prvním krokem v procesu diagnostiky bylo vyhledání lékařské pomoci. V některých případech bylo onemocnění odhaleno při jiných vyšetřeních nebo hospitalizaci, většinou pacienti navštívili nejprve svého praktického lékaře. Někteří vyhledali odbornou pomoc už po pozorování prvních příznaků, jiní až po delší době zdravotních potíží. Lékař je odeslal na řadu vyšetření. Kolonoskopie a gastroskopie byly často klíčovými vyšetřeními pro potvrzení diagnózy. Nicméně, i po opakovaných vyšetřeních a testech byla diagnóza v některých případech stále nejistá. Někteří pacienti absolvovali mnoho různých vyšetření, než byla jejich nemoc potvrzena. Někdy byla diagnóza obtížná kvůli nejasným nebo nejednoznačným výsledkům. Někteří pacienti narazili na lékaře, kteří nesprávně interpretovali jejich příznaky nebo nevěnovali dostatečnou pozornost jejich obtížím. To vedlo k zpoždění v diagnóze a léčbě. Byli to hlavně ti pacienti, kteří mají IBD dlouho. V současnosti se díky rozvoji medicínské péče a povědomí odborné veřejnosti proces diagnózy zkrátil.
Pochopení a přijmutí diagnózy
Mnozí pacienti si odnesli nejen fyzické následky své nemoci, ale také psychické trauma z dlouhého a složitého procesu diagnostiky. Nejednou se cítili opuštění, bezmocní a frustrovaní, což zhoršovalo jejich celkový stav. Bezprostřední reakce po obdržení diagnózy se různily, někteří prožívali šok, strach nebo nejistotu. Někteří nevěděli, co diagnóza znamená a hledali si další informace na internetu. Karla hovořila o tom, že ji to natolik zaskočilo, že se urazila na své tělo a brala to od něj jako zradu. Jiní naopak vyřčení diagnózy pociťovali jako úlevu. Kristýna ocenila, že po diagnóze ji okolí konečně začalo brát vážně a uvěřilo jí, že jí není dobře. Alice si oddechla, že nejde o horší onemocnění.
