Cestování a volný čas

Cestování a volný čas

Většinou se lidé s IBD se nevzdávali svých zájmů kvůli svému onemocnění. Místo toho se s odhodláním a kreativitou snažili najít způsoby, jak plně žít svůj život navzdory omezením. I přes výzvy a nepříjemnosti, které jim onemocnění přinášelo, nacházeli radost a smysl ve sportu, uměleckých aktivitách a cestování. Jejich silná vůle a odhodlanost je posilovaly a pomáhaly jim překonávat obtíže v každodenním životě.

OBSAH STRÁNKY


Volný čas

Lidé žijící s IBD čelili různým výzvám způsobeným jejich onemocněním. Někteří hovořili o tom, že aktivně hledali způsoby, jak si udržet kvalitu života. To, jak zvládali realizovat své zájmy a koníčky záviselo na průběhu a závažnosti onemocnění. Někteří z nich hovořili o tom, že se věnovali sportům jako cyklistika, lezení, jóga, plavání a potápění, což jim umožňovalo uvolnit se a být v souladu s přírodou. I když někdy byli nuceni přizpůsobit intenzitu nebo druh sportu kvůli fyzickým omezením způsobeným IBD, hledali alternativní způsoby cvičení, jako byly speciální cvičební metody nebo procházky, které jim pomáhaly udržet fyzickou a psychickou pohodu.

Sportovní aktivity nebyly jediným způsobem, jak si účastníci výzkumu užívali svůj volný čas. Umělecké aktivity, jako malování, psaní blogů a hudba, byly pro ně důležitým prostředkem k vyjádření emocí a relaxaci. Vedle toho využívali svůj čas k plánování dovolených, čtení knih a organizaci výletů. Plánování budoucích zážitků a prohlubování znalostí skrze knihy jim pomáhaly relaxovat a nalézat klid v duši.

Pro Moniku se nic nezměnilo ani se stomií.
Zdenka se i přes rizika vrátila ke sportu naplno.
Martina se na výletech snažila málo jíst a pít.
Radek si i při cestách k lékaři všude předem plánoval, kde jsou veřejné toalety.

Cestování

Častým steskem byly pro lidi, se kterými jsme hovořili, nepříjemnosti spojené s cestováním. Pacienti s IBD často prožívali stres a nejistotu při cestování kvůli nevyhnutelným potřebám souvisejícím s jejich onemocněním, zejména v období relapsu. Nejistota týkající se přístupu k toaletám a obavy z možných komplikací byly častým tématem. Mnoho lidí s IBD zdůrazňovalo obtíže spojené s dostupností vhodných a čistých veřejných toalet. Nejednou byli konfrontováni s nečistotou nebo nedostatkem přístupu k hygienickým zařízením. Někteří tedy museli pečlivě plánovat své trasy tak, aby byli vždy blízko vhodných toalet. Další uváděli, že jejich onemocnění omezovalo jejich možnost cestovat do míst s nejistými hygienickými podmínkami nebo do destinací, kde nebyl snadný přístup k toaletám. Ohleduplnost okolí a přizpůsobení se jejich potřebám hrálo důležitou roli v jejich pozitivních zkušenostech s cestováním. Pro část lidí s IBD se běžné cestování stávalo složitým úkolem kvůli nevyhnutelným potřebám spojeným s jejich onemocněním. Několik lidí s IBD sdílelo své příběhy, které podtrhovaly náročnost cestování s touto diagnózou.

Jindra během cestování zažívala občas nepříjemné příhody.
Lucie se snažila vyvarovat cestování ve veřejných dopravních prostředcích.
Alžběta se vyhýbala rizikovým destinacím, a když cestovala, ke svým lékům přibalila ještě kapky proti bolesti.