Pacienti s IBD, se kterými jsme hovořili, prošli různými léčebnými režimy včetně medikamentózní léčby (viz zde), chirurgických zákroků a biologických terapií. Někteří pacienti byli léčeni kortikoidy, léky na bázi mesalazinu, imunosupresiv a dalšími léky, které měly za cíl tlumit záněty. V některých případech byla léčba obtížná a vyžadovala různé kombinace léků a terapií. Část pacientů podstoupila chirurgické zákroky a operace na odstranění postižených částí střeva. Někteří z nich zmínili, že jim pomohly, ale v některých případech se příznaky vrátily i po operaci (více se dočtete v tématu Zákroky, operace, stomie).
Někteří pacienti zmiňovali vedlejší účinků léčby, včetně změn tělesné hmotnosti, bolesti kloubů a kožních komplikací. Některým pacientům byla nasazena biologická léčba, která jim většinou pomohla zlepšit jejich stav, ale některým, jako například Romaně, nezabrala. U některých pacientů se rychle podařilo zajistit léčbou úlevu, u jiných trvalo dlouhou dobu, než se účinky léčby dostavily. V případě Radka trvalo tři roky, než lékaři našli vhodnou léčbu, která by mu pomohla od akutních příznaků.
OBSAH STRÁNKY
Biologická léčba zahrnuje podání léčiv, která cíleně ovlivňují imunitní systém. Tyto léky jsou založené na biologických látkách, jako jsou monoklonální protilátky, které cílí na určité molekuly nebo proteiny v těle, které jsou spojeny se zánětem. Tento typ léčby je obvykle indikován pro případy, kdy jiné léky jako jsou kortikosteroidy nebo imunosupresiva selhaly nebo nebyly účinné. U pacientů, se kterými jsme hovořili, měla tato léčba různou úspěšnost. Biologická terapie obvykle pomohla snížit zánět a symptomy IBD a také vést ke snížení potřeby chirurgického zákroku u některých pacientů. Někteří pacienti si však stěžovali na to, že u nich nebyla účinná nebo se setkali s vedlejšími účinky. Aplikace biologických léků byla prováděna obvykle intravenózně formou kapaček.
Někteří lidé s IBD, se kterými jsme hovořili, zkoušeli různé formy alternativní léčby. Pacienti sdíleli různé zkušenosti s alternativními léčebnými metodami, jakými jsou bylinky, masáže, akupunktura, psychotronika a různé diety. Zkušenosti pacientů s alternativními léčebnými metodami byly různorodé a individuální. Někteří pacienti alternativním způsobům léčby věřili a vyhledávali je. Doplňovali jimi obvykle léčbu stanovenou gastroenterologem. Někteří pacienti se snažili najít rovnováhu mezi tradiční medicínou a alternativními přístupy, zatímco jiní se rozhodli spoléhat především na klasickou léčbu. Mezi částí pacientů panovala značná skepse vůči těmto léčebným metodám. Zvláště léčitele někteří považovali za manipulativní a motivované finančním ziskem. Lenka Mariana zkoušela různé léčitele a je to podle ní jen manipulace a triky za velké peníze. Někteří zkoušeli přírodní preparáty na podporu střev, část z nich měla pozitivní zkušenost, zatímco jiní nezaznamenali žádné významné změny.
Ladislav prošel biologickou léčbou, která mu pomohla zlepšit zdravotní stav, ale měl obavy z dlouhodobého užívání imunosupresivních léků. Proto začal hledat alternativní cesty. Osvědčila se mu k psychosomatická terapie, cvičení jógy a meditace.
Pacienti také zkoušeli různé diety a doplňky stravy, například Pavel L. užíval mladý ječmen, mladou pšenici a chlorellu, zkoušel i homeopatika. Někteří zaznamenali zlepšení své imunity a odolnosti vůči nemocem. Nicméně, někteří pacienti měli špatné zkušenosti se změnou stravy a alternativními léčebnými metodami, které vedly ke zhoršení jejich stavu.
Někteří pacienti zdůrazňovali důvěru v přírodní léčbu a věřili, že bylinky mají uzdravující účinky. Lukáš pil bylinkové čaje. Některým pacientům pomáhaly určité bylinky a čaje, zatímco jiní nepozorovali žádné výrazné změny.
Jiní pacienti měli zkušenosti s léčiteli, kteří se zaměřovali na tradiční čínskou medicínu. Ti jim předepisovali směsi bylin, které museli připravovat a pít podle přesného režimu. Někteří pacienti měli pocity, že tato alternativní léčba jim pomohla a že se cítili lépe.
Postoj k alternativním způsobům léčby byl ovlivněn jak osobními zkušenostmi, tak i závažností onemocnění, které pacienti měli. Každý člověk může reagovat na alternativní léčby jinak, a co funguje pro jednoho člověka, nemusí nutně fungovat pro druhého. Pacienti by měli vždy konzultovat jakoukoli alternativní léčbu s gastroenterologem a zvážit možná rizika a výhody.
Někteří pacienti zmiňovali, že užívání léků, zejména kortikosteroidů, bylo důležité, ale mohlo být obtížné udržet dodržování předepsaných dávek kvůli vedlejším účinkům. V případě biologických léčebných postupů pacienti hovořili o tom, že museli pravidelně chodit na aplikace těchto léků, které se prováděly jednou za několik týdnů, což někteří pacienti považovali za náročné. Pacienti většinou konzultovali každou změnu nebo vysazení léků se svým lékařem, avšak někteří sami snížili dávku nebo lék přestali brát. U někoho to bylo kvůli vedlejším účinkům. Jiní přestali léčbu dodržovat ve chvíli, kdy se jim ulevilo od akutních příznaků. Pavel L. přiznával, že léčbu občas zanedbával.