Další vyšetření a kontroly
Laboratorní vyšetření, které pacienti a pacientky s IBD obvykle absolvují, jsou krevní obraz, CRP, celková bílkovina, albumin, hodnoty železa, vitaminů, sérologické vyšetření protilátek ANCA, ASCA a stanovení hodnoty fekálního kalprotektinu. Dále jsou to endoskopická vyšetření, a to gastroskopie, kolonoskopie (najdete jako samostatnou kapitolu ZDE) a enteroskopie (endoskopické vyšetření tenkého střeva), které bylo do praxe zavedeno počátkem milénia. Dále jsou to zobrazovací vyšetřovací metody, které neinvazivním způsobem umožňují zobrazení trávicí trubice a zhodnocení zánětlivého postižení včetně komplikací. Jsou využívána také k dlouhodobému sledování efektivity léčby. K těm patří ultrasonografie (USG), výpočetní tomografie (CT) a magnetická rezonance (MR) hlavně MR enterografie. Ta slouží hlavně k určení rozsahu postižení střeva, které nelze vyšetřit endoskopicky. (Zdroj: https://www.tribune.cz/archiv/diagnostika-idiopatickych-strevnich-zanetu/)
OBSAH STRÁNKY
- První vyšetření
- Gastroskopie
- Dodatečná vyšetření a kontroly
První vyšetření
Někteří účastníci zdůrazňují význam časných vyšetření, aby se předešlo závažným komplikacím. V rozhovorech zaznělo, že přestože procedura u některých vyšetření jako kolonoskopie nebo gastroskopie byla nepříjemná, stála za to, protože pomohla včas odhalit onemocnění a zlepšit prognózu. O procesu stanovení diagnózy se více dozvíte ZDE.
Gastroskopie
Účastníci výzkumu s IBD hodnotili gastroskopii společně s kolonoskopií jako důležitý prvek diagnostického procesu. I přes nepříjemnosti spojené s procedurou si uvědomovali její význam pro kontrolu a léčbu jejich onemocnění. Pro Vendulu byla gastroskopie součástí komplexního diagnostického procesu, který zahrnoval i kolonoskopii. Absolvovala ji během hospitalizace.
Dodatečná vyšetření a kontroly
Lidé s IBD podstoupili širokou škálu různých vyšetření a testů, a to nejen k diagnostice jejich onemocnění, ale i k monitorování stavu a vedení správné léčby. Výsledky vyšetření krve hrály důležitou roli v monitorování stavu účastníků a identifikaci možných problémů, jako jsou nedostatky vitamínů nebo zánětlivé procesy. Někteří účastníci uváděli, že se jim obtížně pamatovaly detaily ze svých vyšetření, což mohlo být způsobeno nedostatečně srozumitelnou komunikací od lékařů, zahrnutím informacemi nebo dozvuky anestézie.
Většina lidí s IBD podstupovala pravidelné vyšetření a monitorování svého stavu. Četnost se odvíjela obvykle podle aktuálního zdravotního stavu. Někteří z nich chodili na kontroly každé 3 měsíce, někteří každých 6 týdnů nebo dokonce každý měsíc. Během těchto kontrol se prováděly odběry krve a lékaři se ujišťovali, jaká je aktivita onemocnění. Toto pravidelné sledování dávalo lidem s IBD pocit jistoty a umožňovalo včasnou reakci na jakékoli změny v jejich zdravotním stavu.
Někteří účastníci uváděli, že pravidelná komunikace s lékařem je důležitá. Někteří oceňovali, že se lékaři věnovali každému detailu a snažili se jim poskytnout tu nejlepší péči. Někteří účastníci naopak s péčí nebyli spokojeni a vyhledali jiného lékaře. Při změně gastroenterologa obvykle nový lékař prováděl opětovně všechna potřebná vyšetření, aby si udělal vlastní obrázek o pacientově stavu.
Také v případě zhoršení zdravotního stavu museli lidé s IBD podstoupit další vyšetření. Například Michal byl kvůli zhoršení příznaků zaslán na ultrasonografii, která ukázala, že se ve střevě hromadí tekutina a musel absolvovat operaci.
