Záchvaty dětí

V této sekci najdete, jak děti a mladí lidé (10-19 let), se kterými jsme mluvili, záchvaty prožívají. Závažné epileptické záchvaty si děti často nepamatují. O tom, jaké jsou jejich projevy, se více dozvíte z pozorování rodičů v sekci Podoba záchvatu.

OBSAH STRÁNKY

Prožívání epileptického záchvatu
Co je podle dětí na záchvatech nejhorší
Přicházející záchvat
Spouštěče epileptických záchvatů
Následky záchvatu

Prožívání epileptického záchvatu

Pro některé děti bylo obtížné popsat, co se s nimi během záchvatu dělo. Na samotný záchvat si často nepamatovaly a o tom, že proběhl, se dozvídaly až po jeho skončení. Některé děti popisovaly záchvat jako chybějící moment v průběhu běžného dne.

K výpadkům paměti docházelo u některých dětí, se kterými jsme mluvili, i při záchvatech, u kterých nedošlo k bezvědomí. Matyáš popisoval, že během absence mu hlavou neběží žádné myšlenky a odeznění záchvatu přirovnal k probuzení.

Jiné děti si dokázaly vybavit okamžik před záchvatem, kdy cítily, že se něco děje, případně okamžiky, kdy záchvat odezníval.

**Johana** nevěděla, jak přesně její záchvaty vypadají, ale postupně se naučila rozpoznat, že proběhly.

**Matyáše** z absencí dokázaly probrat hlasité zvuky.

Některé děti a mladí lidé si průběh záchvatů, u kterých byli při vědomí, vybavovali. Vyprávěli, že viděli a slyšeli, co se s nimi děje, ale nedokázali ovládnout své tělo. Někteří vnímali, že se epilepsie projevovala jako neovládnutelný smích nebo hlasové projevy. U jiných docházelo ke křečím, třesu nebo ke strnutí.

**Táňa** vycítila záchvat těsně před tím, než už nedokázala ovládat své tělo.

pouze audio — Při záchvatu se Adrianovi stáčely oči do strany a nemohl pokračovat v tom, co dělal.

Při záchvatech některé děti cítily bolest, prožívaly úzkost nebo strach. Některé z dětí popisovaly, že se nemohly nadechnut, nemohly polknout, cítily motání hlavy, nevolnost nebo chlad.

Některé děti také popisovaly, že když při záchvatu padaly, vnímali samotný pád, avšak bolest z nárazu necítily. Vojta vyprávěl, že věděl, že jeho tělo v posteli poskakuje a slyšel, že vydává nepřirozené zvuky, ale nedokázal s tím nic udělat.

Bolest svalů, kterou **Táňa** při záchvatu cítila, přehlušila i bolest při nárazu na zem.

pouze text — **Ondru** během záchvatu někdy bolela hlava a točila se mu.

Co je podle dětí na záchvatech nejhorší

Odpovědi dětí a mladých lidí na otázku, co jim na záchvatech vadí nejvíce, se různily. Děti trápilo, že se záchvaty objevovaly znenadání, nedaly se ovlivnit. Některé říkaly, že je obtěžovalo, když kvůli záchvatu nemohly pokračovat v započaté činnosti. Marťovi bylo nepříjemné, že při záchvatu neměl moc nad svým tělem a pohyboval se, jak řekl, „mravenčími, spíš veverčími pohyby.“

Některé děti nejvíce trápila únava po záchvatech. Lukášovi vadilo, že se po záchvatech probudil a nemohl znovu usnout. Ovečce připadaly nejhorší zvláštní sny, které při záchvatech měla.

Pro některé děti a mladé lidi bylo nejvíce nepříjemné, když měli záchvat před dalšími lidmi, obzvláště před spolužáky. Nejvíce tím trpěli ti, jejichž záchvaty se projevují křečemi, hlasitými zvuky či smíchem.

Honza byl frustrovaný, když mu svitla naděje, že je nemoc kompenzovaná a on prodělal další záchvat.

Přicházející záchvat

Některé děti hovořily o tom, že záchvaty přišly znenadání, některé poznaly, že se záchvat blíží. Popisovaly příznaky přicházejícího záchvatu jako černo před očima, pískání v uších, bolest nebo motání hlavy. Někteří zažívali také pocity jiskření, záblesky barev. Lukáš T. popisoval, že měl pocit tiku v oku a častěji mrkal.

**Johana** cítila auru půl hodiny před záchvatem.

Spouštěče epileptických záchvatů

Epileptický záchvat od rodičů vyžadoval také rychlou reakci. Mnoho rodičů popisovalo, že byli při prvním záchvatu bezradní. Nevěděli, co se s jejich dítětem děje, ale poznali, že je něco špatně. Rodiče proto volali záchrannou službu nebo jeli s dítětem do nemocnice. Rodiče, kteří rozpoznali epileptický záchvat, se snažili dítěti pomoct, jak nejlépe v dané situaci dovedli.

Jak poskytovat první pomoc při záchvatu se dozvíte zde.

Děti a mladí lidé, se kterými jsme hovořili, uváděli, že jejich záchvaty mohl vyvolat stres nebo naopak velká radost. Mezi spouštěči jmenovali také změny nálad, tělesné změny nebo změny vnější teploty, počasí, ale i další narušení běžného režimu dne. Markétka dostávala záchvat hlavně, když se lekla nebo byla nervózní.

U některých dětí vyvolával záchvaty nedostatek spánku, nízký tlak nebo nachlazení.

Některé děti se vyhýbaly zábleskům světel, jiné světlo jako spouštěč nevypozorovaly. Terka si dokázala záchvat vyvolat i úmyslně. Martina vyprávěla, že záchvaty jí vyvolávaly některé zvuky. Záchvat u některých dětí a mladých lidí mohla spustit i změna medikace nebo dávkování dosavadních léků, případně když zapomněli lék užít.

Poslední záchvat, který měl, připisoval **Honza** tomu, že byl unavený a zapomněl si vzít lék.

Následky záchvatu

Děti a mladí lidé hovořili o tom, co prožívali po skončení záchvatu.

Někteří z nich někdy ani nepoznali, že záchvat proběhl, nic si z něj nepamatovali a podrobnosti se dozvěděli od okolí. Některé děti a mladí lidé popisovali, že měli následkem záchvatu krátkodobé potíže jako jsou

únava a vyčerpání,
dezorientace,
potíže se soustředěním nebo spánkem,
snížená chuť k jídlu,
bolest svalů nebo hlavy.

Některé děti měli následkem záchvatu, či pádu, který na záchvat navazoval,

menší úrazy, jako například poranění jazyka. Táňa při jednou záchvatu utrpěla otřes mozku.

Po záchvatu některé děti cítily smutek nebo vztek. Kája po odeznění záchvatu často plakala, protože pro ni bylo hrozné, že nedokázala ovládnout záchvatovitý smích, kterým se u ní epilepsie projevovala.